Víte, že zvláštní režim cestovní služby se netýká jen cestovních kanceláří nebo cestovních agentur?
Co vše se rozumí pod pojmem cestovní služba?
V § 89 zákona o dani z přidané hodnoty (ZDPH) je upraven tzv. zvláštní režim pro cestovní služby.
Podstata zvláštního režimu:
plátce daně, který nakupuje služby cestovního ruchu od jiných osob a dále je prodává vlastním jménem, přiznává daň pouze z přirážky – což je rozdíl mezi nakoupenou a prodanou službou (přirážka je částka včetně DPH), plátce daně nemá v tomto případě nárok na odpočet u takto nakoupených služeb a zároveň na vystavené faktuře neuvádí DPH, na faktuře uvede údaj: “zvláštní režim – cestovní služba” (odběratel této služby si nemůže uplatnit nárok na odpočet DPH).
Použití zvláštního režimu je povinnost, pokud jsou splněny všechny podmínky dle ZDPH.
Kdy je POVINNOST použít zvláštní režim:
– plátce nakupuje služby cestovního ruchu od jiných osob a prodává je vlastním jménem (nemusí se jednat jen o CK, jde o jakéhokoliv plátce – např. firma nakoupí ubytování a stravování a prodá je svým obchodním partnerům),
– cestovní služba je kombinace několika služeb (stravování, ubytování, doprava, nákup vstupenek na sportovní utkání, vstupenek na kulturní představení, nákup letenek, nákup relaxačních sportovních aktivit, nákup skipasů, průvodcovské služby, apod.),
o jednu službu může jít jen v případě dopravy nebo ubytování.
Kdy NELZE použít zvláštní režim:
– u vlastních služeb cestovního ruchu – provozování vlastního hotelu, vlastní doprava, vlastní průvodcovské služby apod.
– pokud prodává plátce jménem a na účet jiné osoby – např. cestovní agentura prodává jménem cestovní kanceláře zájezdy,
– pokud by plátce nakoupil a prodal jen 1 službu – např. vstupenky do divadla – o 1 službu může jít jen v případě dopravy nebo ubytování.
V tomto případě se nepoužije zvláštní režim, ale běžný režim, tzn. při nákupu jedné služby, která není pro účely DPH cestovní službou lze uplatnit nárok na odpočet, při prodeji vystavím fakturu s daní.
Kdy se NEMUSÍ použít zvláštní režim:
– pokud plátce prodává cestovní služby jinému podnikateli (firmě) pro její ekonomické činnosti a všechny tyto služby jsou poskytnuty pouze v tuzemsku (např. CK prodá ubytování a stravování firmě pro účely teambuildingu pro zaměstnance, teambuilding se koná u Máchova jezera )
– plátce může v tomto případě uplatnit standardně daň na výstupu
– firma si pak může nárokovat DPH na vstupu.
K jakému datu nastává den uskutečnění zdanitelného plnění:
tzv. DUZP je den poskytnutí poslední služby.
K jakému datu se přiznává DPH z přirážky:
do konce roku 2021
Daň se přiznávala pouze ke dni DUZP – ke dni přijet platby (zálohy) nikoliv
od 1.1.2022
DPH se platí i z přijatých záloh, je-li služba známa dostatečně určitě: druh služby, sazba daně, místo plnění
Výpočet přirážky z přijaté zálohy je součin přijaté zálohy a koeficientu, který lze vypočítat dvojím způsobem (§ 89 odst. 5 a 6 ZDPH)
Místo plnění cestovní služby:
místo, kde je sídlo poskytovatele služby – u CK se sídlem v ČR, která poskytuje cestovní služby to je tedy tuzemsko, bez ohledu na to, že je cestovní služba poskytnuta v ČR, v EU nebo ve 3. zemi.
DPH u služeb cestovního ruchu:
uplatňuje se základní sazba ve výši 21 %
pokud budou službu poskytnuty mimo území EU – jde o osvobozené plnění s nárokem na odpočet.
Další změna od 1.1.2022
do konce roku 2021 se přiznávala daň buď:
– souhrnně za celé zdaňovací období (např. za měsíc) nebo
– za jednotlivé cestovní služby
Od 1.1.2022
Zrušení stanovení ZD souhrnně za zdaňovací období – daň se sleduje již jen za jednotlivé konkrétní cestovní služby
