Společnost s ručením omezeným může získávat nové peněžní prostředky od svých společníků formou vkladů do základního kapitálu, formou zápůjček od společníků nebo mohou společníci vložit do společnosti tzv. příplatek mimo základní kapitál.
Příplatek mimo základní kapitál je upraven v §§ 162 – 166 zákona o obchodních korporacích (dále jen ZOK).
Příplatek může být povinný nebo dobrovolný.
POVINNÝ PŘÍPLATEK
– nutno upravit tuto možnost ve společenské smlouvě
– je-li tato možnost upravena ve smlouvě, může valná hromada uložit společníkům tzv. příplatkovou povinnost (např. v případě nepříznivé hospodářské situace)
– ve smlouvě musí být však uveden limit příplatků, který nelze překročit (např. do výše 50 % základního kapitálu), pokud toto ve smlouvě uvedeno není, dle ZOK je usnesení valné hromady
o příplatkové povinnosti neplatné
– povinný příplatek musí být pouze v peněžité formě
– povinný příplatek je možno na valné hromadě odsouhlasit i tehdy, není-li dosavadní vkladová povinnost společníků splněna (vklad do základního kapitálu není doposud plně splacen)
– společníci poskytují příplatky dle výše svých podílů, pokud společenská smlouva nestanoví jinak
– povinný příplatek může být spojen pouze s některými podíly (od roku 2014 může společník nabývat různé druhy podílů, určí-li tak společenská smlouva)
– společník, který nesplní svou příplatkovou povinnost včas, je v prodlení, hradí společnosti úrok z prodlení ve výši dvojnásobku zákonné sazby úroku z prodlení z dlužné částky, pokud smlouva nestanoví jinak
V případě, že některý ze společníků pro příplatkovou povinnost nehlasoval, nesouhlasí s tímto opatřením či se zdržel hlasování, má možnost vystoupit ze společnosti, pokud to povoluje společenská smlouva.
VYSTOUPENÍ SPOLEČNÍKA ZE SPOLEČNOSTI PŘI NESOUHLASU S PŘÍPLATKOVOU POVINNOSTÍ
– tuto možnost musí upravovat společenská smlouva
– vystoupit ze společnosti může společník pouze ve vztahu k těm podílům, ke kterým je příplatková povinnost vázána
– vystoupení ze společnosti je nutno oznámit ostatním společníkům písemně do 1 měsíce od rozhodnutí valné hromady o příplatkové povinnosti nebo ode dne, kdy bylo společníkovi takové rozhodnutí oznámeno, jinak je vystoupení neplatné
– vystoupení společníka ze společnosti je účinné posledním dnem měsíce, ve kterém bylo písemné oznámení doručeno společnosti
– společník má při vystoupení právo na vypořádací podíl
– právo vystoupit ze společnosti v případě nesouhlasu s příplatkovou povinností však může jen společník, který má splněnou dosavadní vkladovou povinnost (vklad do základního kapitálu), spojenou s těmi podíly, na které se příplatková povinnost vztahuje
DOBROVOLNÝ PŘÍPLATEK
– může být poskytnut v peněžité i nepeněžité formě (příplatek v nepeněžité formě nutno nechat ocenit znalcem dle § 143 ZOK)
– může být poskytnout pouze se souhlasem jednatele (nemusí toto být upraveno ve smlouvě), např. formou sepsání smlouvy mezi jednatelem a společníkem o poskytnutí příplatku
VRÁCENÍ PŘÍPLATKU
– příplatek je možno vrátit, pokud tak rozhodne valná hromada – na vrácení příplatku mimo základní kapitál však není právní nárok
– příplatek je možno vrátit jen v takové výši, která převyšuje ztrátu společnosti
– nejprve se vrací společníkovi povinný příplatek, poté dobrovolný, a to v poměru v jakém jej poskytl
ÚČTOVÁNÍ PŘÍPLATKU MIMO ZÁKLADNÍ KAPITÁL
Příplatek mimo základní kapitál sice není součástí základního kapitálu a nezapisuje se do obchodního rejstříku, je však součástí vlastního kapitálu (vlastních zdrojů) a dobrou alternativou k zápůjčce od společníků.
Zápůjčka od společníků je součástí cizích zdrojů a zhoršuje tak finanční strukturu společnosti .
Zvyšuje se ukazatel zadluženosti a v případě, že společnost uvažuje o získání dalších zdrojů formou úvěru, může banka kvůli vyšší zadluženosti společnosti potřebnou výši úvěru zamítnout.
Také v případě existence zápůjček od spojených osob, kdy se zjišťuje test nízké kapitalizace (zda úroky ze zápůjčky budou daňově uznatelné), může příplatek mimo základní kapitál vylepšit daňovou uznatelnost takových úroků.
Účtování příplatku mimo základní kapitál ve společnosti s ručením omezeným
|
Předpis povinného příplatku mimo základní kapitál společníkům s.r.o. |
355/413 |
|
Přijetí peněžitého příplatku |
221/355 |
|
Přijetí nepeněžitého příplatku ve formě hmotného movitého majetku |
022/355 |
|
Předpis na vrácení peněžitého příplatku |
413/365 |
|
Vrácení peněžitého příplatku |
365/221 |
Účtování příplatku mimo základní kapitál u společníka
|
Poskytnutí příplatku mimo základní kapitál v peněžní formě |
061/221 |
|
Poskytnutí peněžního příplatku ve formě hmotného movitého majetku |
061/022 |
|
Vrácení peněžitého příplatku |
221/061 |
U společníka, který příplatek poskytl, se navyšuje účetní hodnota podílu.
Procentní podíl společníka ve společnosti se však nenavyšuje – zůstává stále stejný.
Vrácení příplatku účetní hodnotu podílu zase snižuje.
Použité účty:
022 – Samostatné movité věci
061 – Podíly v ovládaných osobách
221 – Bankovní účet
355 – Ostatní pohledávky za společníky
365 – Ostatní závazky ke společníkům
413 – Ostatní kapitálové fondy
Daňové hledisko příplatku mimo základní kapitál u společníka
Dle § 24 odst. 7 ZDP zvyšuje poskytnutý příplatek nabývací cenu podílu pro účely daně z příjmů, vrácení příplatku nabývací cenu podílu zase snižuje.
Výplata složek vlastního kapitálu netvořených ze zisku (vrácení příplatku mimo základní kapitál) podléhá od roku 2015 srážkové dani ve výši 15 % dle § 36 odst. 2 písm.e) ZDP.
Základ pro výpočet daně je rozdíl mezi vrácenou částí příplatku a nabývací cenou podílu.
Dobrý den paní Koenigová, chtěl bych se Vás optat, zda-li základ daně pro výpočet daně při vrácení celého příplatku může vypadat takto v s.r.o.: po měsíci s vrací příplatek zpět.
Příplatek 100 000,- Kč., základní kapitál 1,- Kč jeden společník a jeden jednatel. ZD = 100 000 Kč – 1 Kč = 99 000 Kč ? Děkuji za případnou odpověď. Horst
Dobrý den,
viděla bych to spíše jinak, ale nemám veškeré relevantní informace ke správné odpovědi.
V případě Vašeho zájmu Vám mohu nabídnout placenou osobní či písemnou konzultaci.
Hezký den přeji, Königová
Dobrý den,
dá se půjčku společníka s časem převést/předefinovat na úplatek? Společnost momentálně má smlouvu o bezúročné půjčce (část peněz již vnesená do společností). Dopisuje možnost úplatku do Společenské Smlouvy a převádí jíž zaplacenou a zbývající částku na úplatek..
Děkuji
Dobrý den,
nejspíše máte na mysli příplatek mimo základní kapitál, nikoliv úplatek.
Pokud dodržíte veškerá ustanovení týkající se příplatku mimo základní kapitál dle ZOK (zákon o obchodních korporacích – §§ 162 – 166), tak lze započíst pohledávku za příplatek mimo základní kapitál s nesplacenou zápůjčkou – nikoliv předefinovat zpětně.
V případě dalších dotazů či podrobnějšího vyjádření mě prosím kontaktujte na mailu.
Hezký den, Königová
Dobrý den paní Königová,
jak je to u situace, kdy příplatek do jedné společnosti s.r.o. vkládá jiná společnost s.r.o., přičemž obě mají stejného jednatele, rozhodující samostatně atd. Tudíž: 1) společnost poskytující příplatek, má k dispozici zdaněný kapitál a chce ho poskytnout společnosti druhé, např. na koupi majetku, 2) podléhá tento výdaj nějakému zdanění? 3) umožňuje legislativa vrácení příplatku zpět v případě, že v dalších účetních obdobích společnost příjemce příplatku vygeneruje zisk, zdaní ho a zašle tedy zpět poskytovateli příplatku, účetně nula k nule? Děkuji za odpověď.
Dobrý večer,
k projednání problematiky týkající se příplatku mimo základní kapitál si můžete objednat osobní konzultace.
Hezký večer přeji, Königová
Dobrý den,
Společník jako soukromá osoba občan vložil v roce 2012 dobrovolný příplatek do společnosti sro 500 000,-Kč. Bylo účtováno v sro na účet 413. V roce 2018 mu byl příplatek společností vrácen v plné výši.
Společnost je od roku 2012 v zisku.
Bude podléhat vrácený příplatek srážkové dani u sro, nebo si občan-společník bude muset zdanit příjem z příplatku ve vlastním přiznání nebo se vratka příplatku nebude daně týkat.
Děkuji za odpověď.
Dobrý večer,
vratka příplatku mimo základní kapitál podléhá vždy srážkové dani, kterou odvádí společnost, která příplatek vrací. Ve Vašem případě (pokud je vrácena společníkovi, který příplatek vložil), ale bude základ pro výpočet srážkové daně nulový, neboť od vratky se odečte nabývací hodnota podílu. V případě dalších dotazů mohu nabídnout osobní konzultace.
Hezký večer přeji, Königová
Dobrý den,
Jediný společník s.r.o. v květnu.2019 složil do bankovního účtu společnosti příplatek mimo ZK ve výši 5 000 000 Kč (notářem ověřený) , přitom ZK je 6 500 000 Kč,a v listopadu 2019 rozhodl příplatek zase vrátit v plné výši, měl by to zdanit srážkovou daní? O jakou částku se jedna? A mohl by vůbec po tak krátké době příplatek vracet?
Předem děkuji za odpověd‘.
Dobrý den,
mohu Vám nabídnout osobní konzultace na dané téma.
V případě zájmu mě prosím kontaktujte již na mailu.
Děkuji a přeji příjemný den, Königová
Dobrý večer.
Společník a jednatel v jedné osobě na základě smlouvy půjčil s.r.o. v r. 2019 bezúročnou půjčku. V r. 2021 chce získat úvěr od banky a chce přeúčtovat půjčku na dobrovolný příspěvek mimo základní kapitál na úč. 413. Je to možné?
Ano, lze – za předpokladu rozhodnutí valné hromady.
Hezký večer, Königová
Dobrý den,
jediný společník a zároveň jednatel na základě smlouvy o zápůjčce půjčil sro v roce 2020 finanční prostředky ve výši 1 200 000. Část přeúčtuje na učet 413 – dobrovolný příplatek mimo ZK, jaký prosím bude základ daně v případě vrácení příplatku?Děkuji
K odpovědi nemám relevantní informace.
V případě zájmu si můžete sjednat konzultace online formou.
Hezký večer, Königová
Dobrý den,
Je tedy v tomto případě nutný:
1. Souhlas valné hromady s příplatkem mimo ZK
2. Dohoda o započtení půjčky na ostatní kapitálové fondy
Děkuji JD
Ano, přesně tak.
Hezký večer, Königová